Irsko je stát v severozápadní Evropě, zaujímající zhruba pět šestin povrchu stejnojmenného ostrova, který byl poprvé rozdělen 3. května 1921. Je ohraničena Severním Irskem (částí Spojeného království na severu, Atlantským oceánem na západě, Irským mořem na východě a Keltským mořem a Průlivem sv. Jiří na jihu a jihovýchodě). Z právního hlediska je termín Irská republika popis státu, ale Irsko je jeho jméno. Zajímavostí je, že V cizině žije více lidí irského původu (desítky miliónů), než v samotné zemi.
Po celém Irsku se nachází velké množství historických památek. Hlavními dochovanými ukázkami architektury doby kamenné jsou hroby a pohřební mohyly, označované jako megalitické hrobky. Mohou být staré i více než 5 tisíc let. Někdy mají podobu tzv. dolmenů. To jsou masivní stavby z kamenných bloků s krycí (vodorovnou) deskou, které sloužily jako vstup do hrobky (tzv. portálová hrobka). Jedním z nejzachovalejších je Poulnabrone dolmen v hrabství Clare. V období ranného křesťanství se stavby budovaly převážně ze dřeva a tak se do dnešních dnů architektura té doby nedochovala. Teprve z pozdějšího období (9.-11.století) se zachovaly kamenné kostely (např. Gallarus Oratory na poloostrově Dingle) a válcové věže (např. v klášterech Glendalough, Cashel, Clonmacnoise).
Koncem 20. století nastává rozmach stavební činnosti. V Dublinu se buduje impozantní Financial Services Centre či Custom House Square. Ve stejné době je otevřeno Miléniové křídlo Národní galerie. Nejkontroverznějším dílem moderní architektury za poslední léta je Monument světla (Monument of Light, často nazývaný prostě "Špice" - anglicky "Spire", případně "Millenium Spire") na O'Connell Street v Dublinu. Jedná se o štíhlý dutý jehlan z matné oceli. Je vysoký celkem 120 m a je sedmkrát vyšší než budova nedaleké hlavní pošty. Byl odhalen na jaře roku 2003.
Díky výrazným srážkovým úhrnům je Irsko země, která na první pohled své návštěvníky uchvátí sytou zelení. Zelený ostrov posetý domky s doškovými střechami a velké množství příjemných hospůdek s příjemnou hudbou, humorem a poezií. Irsko to je jedna z nejméně zdevastovaných zemí západní Evropy. Irsko je krajina dokonalé krásy, přezdívaná Butlerem Yeatsem, nositelem Nobelovy cena za literaturu, "krajina touhy srdce". Krajina nabízející nespoutaný prostor a pocit okouzlení. Touha srdce se naplní těm, kteří se na chvíli zaposlouchají do její krásy, podlehnou jejímu kouzlu, kouzlu krajiny někdy skalnaté a drsné, jindy sytě zelené, starým městům i malým vesničkám, lidem, jazyku, tradicím.
Všechny poznávací zájezdy od CK SLAN tour naleznete na
poznavaci-zajezdy.slantour.cz
Velký okruh Irskem
K tomu, abyste ocenili úchvatnou různorodost "zeleného" ostrova, stačí jen rozhlédnout se kolem. Všude, kam se podíváte, najdete velkolepou scenerii, která se vám bude vybavovat ještě dlouho poté, co se vrátíte domů. Zelené pastviny, horská jezera, strmé útesy, národní parky. Zbytků starobylých hradů, opatství, klášterů, kaplí, válcových věží, vysokých keltských křížů, ale i prehistorických menhirů a dolmenů se nedopočítáte. Řada významných megalitických památek byla postavena dříve než egyptské pyramidy. A všichni jste jistě slyšeli o irské hudbě, typických hospůdkách, pivu Guinness nebo irské whisky.
Irsko - Grand tour, letecky
Toto je naše pozvánka do země, kam masivní turistický ruch naštěstí ještě nedorazil. Země, kde se po dálnici svezete jen pár mil kolem hlavního města a pak na vás čekají již jen spousty klikatících se uzoučkých cestiček v zelené krajině, kde ovce mají vždy přednost. Země, kde při troše štěstí během celého pobytu možná ani nenarazíte na žlutočervenou restauraci McDonald´s či japonského turistu v kloboučku a s fotoaparátem na krku. Země, která si vás získá svou harmonií, klidem, přirozeností a romantikou. Země, kde typické irské melodie hospodských kapel dokáží roztančit nejen mladé dívky či usedlé podnikatele, ale doslova každého, bez ohledu na staří či pohlaví, tak, že se sklenkou typického Guiness si podupává či poskakuje do rytmu mimo čas svůj i okolního světa. Země, kde řada památek čeká neměnně již tisíce let, od dob, kdy naše civilizace se ještě možná civilizací ani nenazývala, a dozajista zde tak budou stát i další staletí, což možná svádí k myšlence, že sem nemusíte příliš spěchat. Ale budete tu i vy za tisíc let?!